Konference o WHISTLEBLOWINGU

Říká vám něco zákon o ochraně oznamovatelů neboli whistleblowing? A co má s whistleblowingem společného ombudsman? Na to se dnes společně podíváme.

Co to je whistleblowing?

Týkáse situace, kdy zaměstnanec nebo jiná osoba v organizaci odhalí nějaké nepravosti, například korupci, porušení zákona nebo etických norem a toto chování pak ohlásí (interně nebo externě). Je důležitým nástrojem pro odhalování korupce, podvodů, porušování lidských práv, ohrožování životního prostředí a dalších společensky nežádoucích aktivit.

Nepravosti se oznamovaly již v římském senátu, v anglickém parlamentu má oznamování také dlouhou historii a samotný whistleblowing se poprvé začal používat v USA v 70. letech minulého století. V České republice vešel zákon o ochraně oznamovatelů v platnost 1. 8. 2023 a to pro velké společnosti nad 250 zaměstnanců, obce nad 10 000 obyvatel, školy a příspěvkové organizace. Firmy nad 50 zaměstnanců čekají povinnosti s tím spojené od prosince. A jaké povinnosti zákon společnostem ukládá? Je to zavedení bezpečného interního oznamovacího systému a určení příslušné osoby, která bude nejen přijímat oznámení, ale také posuzovat jejich důvodnost a navrhovat řešení a opatření k nápravě a prevenci.

No a jelikož se firmy s whistleblowingem momentálně sžívají a ty menší to teprve čeká, rozhodli jsme se zorganizovat konferenci, která nám všem poskytne pohled na nově platný zákon z různých úhlů pohledu.

Konference proběhla ve středu 20. září a z pohledu nás organizátorů se velmi povedla.

Na akci jsme spolu s kolegyněmi z AKO a Provozně ekonomickou fakultou ČZU v Praze, kde se akce konala, pozvaly řečníky z různých odvětví, která se na řešení ochrany oznamovatelů podílí. Tedy HR, compliance, IT a samozřejmě firemní ombudsmany.

Odstartovali jsme představením negativních jevů, jako je šikana nebo diskriminace a jejich dopad na spokojenost lidí v zaměstnání. Se kterými nás seznámil Tomáš Ervín Dombrovský, hlavní analytik ve společnosti LMC. Tomáše můžete znát i z televize nebo jiných konferencí, je totiž předním odborníkem na český trh práce a já jsem nesmírně ráda, že naše pozvání přijal. 

V mnoha společnostech se příslušnou osobou stali zaměstnanci z compliance, tedy oddělení, které dohlíží na soulad s pravidly. I proto jsme měli na konferenci hned 3 řečnice z tohoto oboru. Apolena Ondráčková, local Compliance Officer CZ & SK společnosti Teva Pharmaceuticals, která sama sebe nazvala "whistleblowingovou nadšenkyní" nás seznámila s důležitostí ochrany oznamovatelů, uvedla příklady z praxe, kde je nebo bude whistleblowing jasným přínosem (i finančním) a poukázala také na (Ne)výhody pro zaměstnance.

Jan Bezděk ze společnosti SiteOne přispěl svými postřehy leadera. Promluvil o morálním kompasu v týmech a jak by měli lídři jít příkladem, i když je to neskutečně těžká a často nevděčná práce. Svoji přednášku zakončil myšlenkou, že i když máme v platnosti zákon, který z whistleblowingu dělá instituci, nesnímá to z nás individuální odpovědnost.

Zástupkyně compliance oddělení Generali Česká pojišťovna, Monika Bayerová a Monika Kodýmová (opravdu prý nenabírají jen ženy jménem Monika :-) ) nás upozornily na slabá místa whistleblowingu v nadnárodní skupině. Poukázaly na specifika při nastavování vnitřního oznamovacího systému v globální společnosti, co vše musí řešit a s kým vším komunikovat, aby byl systém v souladu se skupinovým řešením.

Advokátka Eva Daniela Cvik nás seznámila s možnými praktickými dopady, které mohou nastat při zavádění whistleblowingu do praxe. A nechyběly ani zkušenosti ze zemí Evropské unie, které již mají tento institut zaveden.

Pak přišla řada na ombudsmany. Firemní ombudsmani jsou ve většině firem, které tuto roli mají, nezávislými osobami, které nejsou zařazené do organizační struktury. Nemáme tak silné vztahy ve společnosti, jako například HR nebo jiná oddělení, a proto můžeme být maximálně nestranní při řešení jakýchkoliv podnětů či oznámení.

Bohumil Fialka, interní ombudsman České spořitelny, seznámil účastníky akce s přínosem ombudsmana pro firmu prostřednictvím konkrétního příběhu největší banky v ČR, podmínky pro vznik této role ve společnosti, reálná očekávání od této role a nejčastějšími oblastmi oznámení zaměstnanců.

Já jsem měla možnost pohovořit o roli ombudsmana ve firmě ve spojitosti s whistleblowingem. O tom, jak může být ombudsman přínosný pro firmy z pohledu budování firemní kultury a prevence před whistleblowingem a v čem vidím v této nové regulaci příležitosti pro firmy i jednotlivce. Uvedla jsem (samozřejmě anonymně) i příklady z praxe ombudsmana ve Filipě, s jakými druhy podání se setkávám a jak k nim přistupuji", řekla nám Mirka Jelínková, ombudsmanka a zakladatelka Asociace korporátních ombudsmanů.

Posledním řečníkem byl Albert Králík, který pomáhá na svět startupům a věnuje se whistleblowingu a kyberbezpečnosti. Upozornil nás na to, jakým způsobem vyhovět požadavkům zákona a využít oznamovací systémy v dalších oblastech naplno.

Celá konference byla nesmírně zajímavá, účastníci diskutovali, což bylo opravdu známkou toho, že je téma zajímá a aktuálně jej ve svých firmách řeší. Jsme velmi rády, že Asociace korporátních ombudsmanů šíří osvětu a sdružuje odborníky z praxe. Vždyť je to i jejím cílem. Děkujeme zástupcům Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze, za zajištění prostor, techniky a cateringu, protože bez dobrého občerstvení by to nešlo :-).